SSSR...
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1 byl výsledkem soutěže o nový sovětský stíhací letoun, která byla vypsána v roce 1938. Vyvinul ho konstruktérský kolektiv A. S. Jakovleva. Prototyp pod označením I-26 vzlétl 1. ledna 1940 . V roce 1940 se rozběhla výroba. Jak-1 byl neustále vylepšován, čímž bylo dosahováno stále lepších výkonů. Celkem bylo vyrobeno 8721 ks tohoto stroje, byla jím vyzbrojena převážná část jednotek sovětského stíhacího letectva.
Technické údaje
Jednomístný stíhací dolnoplošník Jak-1
- Rozpětí: 10,00 m
- Délka: 8,48 m
- Nosná plocha: 17,15 m²
- Hmotnost letounu: 2 364 kg
- Vzletová hmotnost: 2 844 kg
- Maximální rychlost: 573 km/h
- Výstup na 5000 m: 5,3 min.
- Dostup: 9 300 m
- Dolet: 700 km
- Pohonná jednotka: motor Klimov M-105P o výkonu 809 kW, později motor Klimov VK-105PF o výkonu 927 kW.
- Výzbroj: kanón ráže 20 mm střílející osou vrtule a dva kulomety ráže 7,62 mm nad motorem, případně dvě 100 kg pumy nebo šest raket ráže 82 mm na závěsnících pod křídlem
Lavočkin La-7
Lavočkyn La-7 byl sovětský stíhací letoun zkonstruovaný a používaný během 2. SV. války. Jednalo se o vylepšený typ Lavočkyn La-5 a zároveň o posledního člena rodiny letounů odvozených od LaGG-1 z roku 1938.
Hlavní technické údaje La-7
- Pohonná jednotka: 14válcový vzduchem chlazený dvouhvězdicový zážehový čtyřdobý motor Švencov AŠ-82FN
- Výkon motoru: 1850 k (1360 kW)
- Osádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 9,80 m
- Délka: 8,60 m
- Výška: 2,54 m
- Nosná plocha: 17,5 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2 638 kg
- Vzletová hmotnost : 3 265 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 3 400 kg
- Maximální rychlost: 665 km/h
- Dostup: 9 500 m
- Stoupavost: 18,3 m/s
- Dolet: 990 km
Výzbroj
- 2-3x kanon Švak ráže 20 mm
- až 200 kg bomb
MiG-3
Stíhací letoun MiG-3 byl přímým pokračovatelem typu Mig-1. Letoun měl špatné vlastnosti při bojích v nižších letových hladinách, ale byl vynikající ve velkých výškách. Proto bylo využíván k taktickému vzdušnému průzkumu a jako výškový stíhací letoun u protivzdušné obrany
Technické údaje
- Posádka: 1 (pilot)
- Délka: 8,25 m
- Rozpětí: 10,30 m
- Plocha křídel: 17,44 m²
- Prázdná hmotnost: 2 595 kg
- Vzletová hmotnost : 3 350 kg
- Pohonná jednotka: motor Mikulin AM-35A
Výkony
- Maximální rychlost: 640 km/h
- Dolet: 1195 km
- Dostup: 12 000 m
Výzbroj
- 1x kulomet ráže 12,7 mm
- 2x kulomet ráže 7,62 mm
- 6x neřízené rakety RS-82 nebo až 500 kg bomb
Polikarpov I-16
Stíhačky Polikarpov I-16 se staly ve třicátých letech 20. století jedním ze symbolů sovětské konstruktérské školy a nejvýkonnější sovětskou stíhačkou v tomto období.
Technické údaje I-16 typ 24
- Charakteristika: jednomístný stíhací a bombardovací letoun.
- Pohon: motor Švecov M-63 o výkonu 820 kW.
- Výzbroj: dva kanóny ráže 20 mm a dva kulomety Škas ráže 7,62 mm, závěsníky pod křídly pro šest raket RS-82.
- Rozpětí: 9,00 m
- Délka: 6,04 m
- Nosná plocha: 14,54 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1 475 kg
- Vzletová hmotnost: 1878 kg
- Maximální rychlost: 489 km/h
- Dostup: 9900 m
- Dolet: 440 km, s přídavnými nádržemi 700 km
 |
